K šedesátým narozeninám naší maminky jsme se rozhodli jí dát opravdu nezapomenutelný dárek – rekonstrukci její malé kuchyně. S omezeným rozpočtem na materiál a spotřebiče jsme se pustili do práce sami, vkládajíce do projektu kus své duše.
Ponechali jsme plastové okno, které bylo instalováno před lety, a odstranili starý parapet, který jsme nahradili širokou pracovní deskou. Ta slouží nejen jako místo na květináče, ale i jako praktická plocha na vaření.
Vybledlé tapety ze stěn jsme odstranili a podlahovou krytinu vyměnili za novou dlažbu. „Zimní lednici“ z doby Chruščovky jsme zakryli novými dvířky, protože stará plastová dvířka byla velmi výrazná. Baterie jsme zakryli zástěnami, které ladí se zbytkem interiéru. Zástěna na radiátoru je mřížková, což umožňuje teplému vzduchu snadno proudit do místnosti.
Při výběru nábytku jsme zvolili bílou barvu. I když se často říká, že bílý nábytek je náchylný na skvrny, ve skutečnosti je velmi snadno udržovatelný. Bílý nábytek navíc opticky zvětšuje prostor a dodává místnosti více světla.
Pracovní prostor se ukázal být velmi praktický díky nové stolové desce, která nahradila parapet. Pod horními skříňkami je zabudované osvětlení, což zajišťuje dostatek světla i při otevřených zásuvkách, čímž se práce v kuchyni stává pohodlnější.
Dřez je umístěn v rohu, ale blízko pracovní desky a daleko od sporáku, takže při mytí nádobí nedochází k stříkancům do pánví a hrnců na vaření.
Lednice je starší, a přestože jsme neměli rozpočet na její výměnu, plánujeme ji v budoucnu obložit novými dvířky, které budou ladit s kuchyní. Přesvědčili jsme maminku, aby odstranila z dvířek různé magnety – bez nich lednice lépe splyne s interiérem.
Umístění mikrovlnné trouby na lednici se ukázalo jako nevhodné – je těžko dosažitelná, i když ji maminka používá jen zřídka.
Na stěnu vedle lednice jsme pověsili malou televizi. I když je malá, dobře se na ní dívá jak při vaření, tak při sezení u stolu.
