Emma se probudila, lapala po dechu, celá zpocená, se srdcem bušícím, jako by právě uběhla maraton. Ale nebyl to obyčejný noční můra. Nebyl to ani sen.
Pamatovala si věci – živé, podrobné vzpomínky – ale nebyly její. Teplý smích muže u snídaně. Zlatý snubní prsten na jejím prstu. Malý modrý domek s oprýskanou barvou a houpačkou na verandě, která vrzala, když foukal vítr.
Problém byl jednoduchý: Emma nikdy nebyla vdaná. Žila sama v městském bytě, obklopená sousedy, se kterými téměř nemluvila. Muž, kterého si pamatovala, manžel z jejích vzpomínek, neexistoval. Alespoň ne v jejím světě.
Prvních pár hodin se to snažila ignorovat. Možná to byl jen sen, který se jí příliš vryl do paměti. Možná si s ní její mozek dělal legraci. Ale detaily nezmizely. Pamatovala si zvuk otevíraných zásuvek, vůni staré kávové sedliny, skřípání síťových dveří.
Bylo to příliš skutečné. Příliš ostré.
Vygooglila město, které se neustále objevovalo v jejích vzpomínkách – malé místo, kde nikdy nebyla, dvě hodiny jízdy od ní. Málem zavřela notebook, když se v seznamu objevil přesný název ulice.
Elmwood Avenue. Dům č. 14.
Její ruce se třásly na volantu, když tam jela následujícího rána. S každým kilometrem se jí žaludek svíral čím dál víc, jako by se blížila k něčemu, čeho se neměla dotýkat.
A pak ho uviděla.
Malý modrý domek. Houpačka na verandě. Opadaná barva. Přesně tak, jak si to pamatovala.
Emma zastavila a nemohla dýchat. Zašeptala si: „Je to skutečné. Je to skutečné.“
Neměla v úmyslu vystoupit z auta. Stačil jeden pohled. Důkaz, že se nezbláznila. Důkaz, že se stalo něco nemožného.
Ale v tu chvíli se otevřely vstupní dveře.
Vyšel z nich muž. Když ji uviděl, ztuhnul. Jeho tvář zbledla a pak se zkřivila něčím mezi hrůzou a smutkem.
„Emma?“ zašeptal, jako by vyslovení jejího jména mu způsobovalo bolest.
Vystoupila z auta, slova jí uvízla v krku. „ Já… já vás znám?“
Jeho oči se zalily slzami. Hlas se mu chvěl.
„Jsi moje žena.“
Emmě ztuhla krev v žilách.
Chtěla utéct, ale nohy ji neposlouchaly. Chtěla křičet, ale hlas ji neposlouchal. A pak se z domu ozval dětský hlas:
„Mami?“
