Zmizela na 40 let – a nyní vyšlo najevo, jak Frida Pušniková vypadala na konci svého života: fotografie legendární umělkyně bez rukou a nohou se na internetu rozšířily

Frida Pušniková se narodila v roce 1923 v Pensylvánii s těžkou vrozenou vadou: neměla ruce ani nohy. Lékaři nevěřili, že přežije, ale Frida nejen vytrvala – naučila se sama jíst, psát, vyšívat a vykonávat mnoho každodenních úkonů tím, že si držela předměty mezi bradou, ramenem a čelistí. Už ve škole byl její rukopis uznáván jako jeden z nejlepších.

V roce 1933 ji osud svedl dohromady s Robertem L. Ripleym, tvůrcem slavné show „Věřte tomu nebo ne?“. Pozval desetiletou Fridu, aby vystoupila na Světové výstavě v Chicagu. Publikum bylo ohromeno její hbitostí a silou charakteru a za krátkou dobu se dívka stala skutečnou senzací. Zájezdy, cirkusová čísla a představení následovaly jedno za druhým.

Jako mladá žena Frida podepsala smlouvu s největším americkým cirkusem Barnum & Bailey a pracovala s vyčerpávajícím programem – někdy i 16 hodin denně. Její představení viděly miliony diváků. V roce 1944 zázračně přežila požár cirkusu, ze kterého byla vynesena spolu se židlí, na které předtím vystupovala. Navzdory své těžkosti pokračovala v práci.

Po druhé světové válce se postoje veřejnosti k „freak show“ změnily a v roce 1955 byl přijat zákon, který taková představení fakticky zakazoval. Fridina kariéra náhle skončila. Ztratila svůj hlavní zdroj příjmů a byla nucena se stáhnout z veřejného života.

Zbytek svých let strávila v Costa Mesa v Kalifornii. Žila velmi skromně, prodávala své kresby a výšivky, které stále vyráběla stejným způsobem – bez rukou a nohou. Její osobní život byl neúspěšný: Frida se nikdy nevdala ani neměla děti. Záměrně se vyhýbala světlu reflektorů a vedla odlehlý život.

24. prosince 2000 Frida Pušniková tiše a bez povšimnutí zemřela ve věku 77 let. Její příběh, na který ti, kdo jí kdysi tleskali v arénách, dávno zapomněli, je nyní vnímán jako silný důkaz lidské odolnosti. Dokázala, že duch může překonat fyzická omezení, ale také nám připomněla, jak snadno se společnost obrací zády k těm, kteří přestanou bavit.