Textař a básník Josef Fousek prožívá jedno z nejtěžších období svého života. Jeho manželku Jarmilu postihla mrtvice a momentálně je hospitalizována v jedné z pražských nemocnic. Pro šestiaosmdesátiletého autora je to rána, se kterou se vyrovnává jen velmi těžko.
S Jarmilou jsou spolu celý život. Seznámili se, když jí bylo teprve patnáct let, a jejich příběh zní skoro jako z filmu. On tehdy bez váhání prohlásil, že si ji jednou vezme. A přesně to také udělal. Společně pak strávili neuvěřitelných čtyřiašedesát let v manželství.
Dnes je všechno jinak. Jarmila se po zdravotním kolapsu zotavuje, nemůže zatím chodit a podstupuje rehabilitace. Naděje ale zůstává a lékaři věří, že se její stav bude zlepšovat. Pro Fouska je však každý den bez ní nesmírně těžký. Do nemocnice za ní jezdí denně a podle lidí z jeho okolí nedokáže být doma sám.
Manželka pro něj byla oporou v každém směru. Nejen v běžném chodu domácnosti, ale i v profesním životě. Starala se o jeho program, schůzky, vystoupení i veškerou organizaci. Teď je bez ní doslova ztracený.
O celé situaci se dlouho mluvilo jen v nejužším kruhu. Fousek sám neměl sílu o manželčině stavu hovořit. Vše vyšlo najevo až během koncertu zpěváka Hynka Tomma v Divadle U Hasičů, kde zazněla Fouskova píseň Kdybych vyhrál milion. Tomm tehdy divákům vysvětlil, že autor nemohl dorazit, protože je u manželky.
Symbolicky právě nedávno vydal Josef Fousek knihu Život není náhoda, ve které věnuje Jarmile mnoho prostoru. Jako by se teď všechny emoce z těch stránek přenesly do reality.
A aby toho nebylo málo, dolehlo na něj i další trápení. Krátce nato přišel o svého milovaného psa. Pro muže, který byl vždy považován za optimistu, je to nápor, jaký si neuměl představit.
