Aňa Geislerová pootevřela dveře svého soukromí: Za zdmi prvorepublikové vily ukrývá vlastní ráj

Aňa Geislerová (50) patří k herečkám, které si své soukromí pečlivě chrání. Tentokrát však nechala nahlédnout do místa, kde může uniknout před pracovním ruchem. Jejím domovem je prvorepubliková vila v Dobřichovicích u Prahy, která dnes působí idylicky. Před deseti lety přitom byla situace úplně jiná a dům i okolní zahrada potřebovaly rozsáhlou péči.

Společně s manželem Zdeňkem tehdy Geislerová investovala do chátrající nemovitosti se zahradou více než osm milionů korun. Manželé se nepokusili historický charakter domu překrýt moderními zásahy. Naopak zachovali atmosféru původního letního sídla nedaleko Berounky a postupně mu vrátili podobu, která odpovídá jeho minulosti.

Výrazným prvkem vily zůstala věžička. Fasáda kombinuje šedé a bílé odstíny, zatímco střechu zvýrazňuje tradiční cihlově červená barva. Rekonstrukce se ovšem neomezila pouze na vzhled zvenčí. Nové byly podlahy, okna, veranda, omítka i střešní krytina. Tyto práce si podle odhadů vyžádaly další tři až čtyři miliony korun.

Proměnou prošlo také okolí domu, které kdysi připomínalo spíš zarostlou džungli. Geislerová nedávno ukázala část zahrady s bazénem a terasou. Bazén dostal dřevěné obložení, jeho okolí pokrývají kamínky a prostor doplňují rozkvetlé keře, mezi nimiž poletují motýli. Terasa přitom přímo navazuje na vstup do domu a vytváří příjemné propojení vily se zahradou.

Vedle pohledu na současný domov se herečka tentokrát vrátila také hluboko do rodinné minulosti. Na sociálních sítích vytáhla archivní fotografie důležitých žen svého života, konkrétně své maminky a babičky. U snímku babičky Růženy Lysenkové (†94), které se říkalo Róža, neskrývala, jak silné pouto ke svým kořenům cítí. „Tyhle geny v sobě cítím. Silně!“ napsala.

Růžena Lysenková měla k hereckému světu stejně blízko jako její slavná vnučka. Sama byla herečkou a diváci si ji mohli pamatovat například jako pošťačku ze seriálu Chalupáři. Zemřela 6. září 2013 v Praze ve věku 94 let. Svého syna Petra Geislera přežila téměř o čtyři roky.

Právě Petrovi Geislerovi později věnovala jeho dcera Ester dokument Dvě deci tuše. Aňa tak při vzpomínání neukázala pouze místo, které s manželem během deseti let proměnila z chátrající nemovitosti v působivý domov, ale také část rodinného příběhu, jehož kořeny jsou s uměním a herectvím spojené už několik generací.