Vtipné příběhy

Spadla tiše, téměř beze zvuku — tak, jak padá sníh ze střechy nebo hvězda v teplé letní noci. Otec zaslechl tlumenou ránu o zábradlí a vyšel bosý na

Stála u vchodu do supermarketu, zachumlaná do šátku, který vybledl do barvy ranní mlhy. Vítr jí tahal z rukou plastový kelímek, šustil igelitem a hnal prach po chodníku.

Chlapec stál u školní brány a zapínal si starou bundu s křivým zipem. Látka byla dávno ošoupaná, límec posetý žmolky a jezdec visel na niti. Ale ráno bylo

Chlapec dlouho stál u stánku s chlebem na ulici. Žhavé slunce viselo nad trhem, vzduch byl naplněný vůní čerstvě upečených bochníků, a z toho se mu ještě víc

Anna ten den nečekala nic zvláštního. Na prahu ležela obyčejná kartonová krabice — bez nálepek, bez jména odesílatele, dokonce i bez zpáteční adresy. Jen její adresa, pečlivě napsaná

James žil sám v malém domě na okraji města. Jeho jedinou společnicí byla fenka jménem Molly — chytrá, milá a trochu zvláštní. Od chvíle, kdy ji přijal z

Alexej pracoval jako pošťák už víc než dvacet let. Každý den ušel desítky kilometrů, když roznášel dopisy a balíky. Na jeho trase byl starý dvůr, kde žil toulavý

Dívka jménem Liza vždycky milovala zvířata. Dokázala celé hodiny krmit ptáky, mluvit se psy na dvoře a snila o tom, že se stane veterinářkou. Toho podzimního večera, když

Na klidné uličce malého amerického městečka si všichni dávno zvykli na jednu ženu — paní Margaret Hollowayovou. Bylo jí přes sedmdesát, žila ve starém domě se zkosenou verandou

Když byla Liza malá, měla věrného psa jménem Baron. Obrovský černý voříšek s laskavýma očima a lesklou srstí. Hlídal dvůr, doprovázel dívku do školy a první ji vítal