Vtipné příběhy

Margaret byla vždy pedantní člověk. Dům na okraji klidného evropského městečka udržovala v dokonalé čistotě: zářivá kuchyně, upravená zahrada a hlavně koupelna — její malý chrám útulnosti a

Maria nikdy neměla velké psy. Žila sama a všichni její přátelé jí radili pořídit si ovčáka nebo alespoň labradora kvůli ochraně. Ale srdce jí napovědělo jinak — vybrala

O tom snili už během studií — všeho nechat a vydat se na velkou cestu, bez plánů, jen silnice a svoboda. Po letech se konečně odhodlali. Na cestu

Rodina Müllerových si koupila papouška jen pro zábavu. Krásný zelený žako si rychle zvykl v domě a už po pár týdnech vesele opakoval: „Ahoj!“, „Dej semínko!“, „Hodný kluk!“.

Když Sofie přemlouvala manžela, aby koupil novou ledničku, myslela jen na to, že ta stará příliš hlučí a kazí potraviny. Ale Jonas, člověk praktický a trochu tvrdohlavý, jel

V noci staré městské muzeum spalo jako člověk, který prožil celý věk. Chodby tonuly ve tmě, kde se každý krok ozýval ozvěnou. Staré obrazy visely nehybně, jako by

Od rána bylo město zalité sluncem. Teplé světlo se rozlévalo po výlohách, třpytilo se na kapotách aut a lesklo se v kalužích, které zůstaly po nočním dešti. Vzduch

Stál u plotu, do kterého kdysi vyřezal své jméno. Prkna ztmavla, naklonila se, a za nimi všechno zarostlo šeříkem a kopřivami. Vzduch byl těžký vůní země a starého

Den byl slunečný a průzračný, jako stvořený pro něco dobrého. Ulicemi se nesla vůně kávy, lehkých parfémů a čerstvého pečiva. Šla pomalu, rozhlížela se — prostě si chtěla

Teplý večer voněl po kávě a citronech. Restaurace zářila měkkým světlem, skrze velká okna bylo vidět, jak lidé povídají, smějí se a zvedají sklenky. On stál u vchodu,