Oldřich Dudek oslavil významné jubileum přesně tam, kde kdysi začínal svůj životní příběh. Známý scenárista, spisovatel a kreslíř se při příležitosti svých osmdesátin vrátil na pražské Malvazinky, kde vyrůstal jako malý kluk. A rozhodně nešlo o obyčejnou narozeninovou oslavu.
Na setkání dorazila nejen jeho početná rodina, ale i dlouholetí přátelé z uměleckého světa. Mezi hosty nechyběl moderátor Petr Jančařík ani herec Luděk Sobota, jehož příchod byl nakonec malým překvapením. Právě slavný komik totiž v posledních letech společenské akce spíše odmítá.
Sobota už několikrát otevřeně přiznal, že si dnes nejvíc užívá klid a pocit, že nikam nemusí. Často opakuje, že vše důležité už řekl i napsal a do společnosti se mu příliš nechce. Tentokrát ale udělal výjimku.
Do restaurace, kterou vede jeho manželka Adina, to měl jen pár kroků, přesto dlouho váhal, jestli vůbec dorazí. Nakonec však kamarádovi, který slaví narozeniny jen několik dní před ním, přišel osobně pogratulovat. A nezůstalo jen u obyčejného podání ruky.
Ve společnosti přátel viditelně pookřál a přidal i něco navíc. Dudkovi přednesl svůj oblíbený Shakespearův sonet, jehož závěrečná slova o verších a čase dojala nejednoho hosta. Atmosféra byla podle přítomných chvílemi velmi silná a nostalgická.
Velkou oporou oslavence byl také jeho dlouholetý přítel, malíř Josef Břečka. Známý portrétista, kterému mnozí říkají Pepa Monet, popřál Dudkovi hlavně zdraví, inspiraci a neutuchající nadhled. A právě ten si oslavenec očividně stále drží.
Oldřich Dudek během večera několikrát ukázal, že mu humor ani břitký pohled na svět rozhodně nechybí. I po osmdesátce stále chrlí trefné poznámky a originální přirovnání, která mezi přáteli okamžitě vzbudí reakce.
Velkou roli v jeho životě dál hraje i rodina. Z prvního manželství má syna Martina a s manželkou Mirkou, se kterou letos oslaví 45 společných let, vychovali další tři děti. Jedna z dcer dnes žije ve Švýcarsku, kam se po svatbě odstěhovala.
Právě rodina a blízcí přátelé dali celé oslavě zvláštní atmosféru. Nebylo to jen o kulatém jubileu, ale hlavně o návratu na místo plné vzpomínek, kde se po letech znovu sešli lidé, kteří k sobě mají pořád velmi blízko.
