Lela Vémola se ostře brání kritikům: Po požadavku na 150 tisíc jí lidé vzkázali, ať jde do práce

Požadavek Lely Vémoly na výživné pro tři děti ve výši 150 tisíc korun rozpoutal ostrou veřejnou debatu. Sedmatřicetiletá influencerka o částce promluvila během živého vysílání po boku svého právního zástupce a reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Část sledujících jí začala vzkazovat, aby šla pracovat, a objevila se i tvrzení, že požadované peníze nejsou určeny pouze na potřeby dětí.

Karlos Vémola mezitím představil svou pozici. Uvedl, že Lele nabídl výživné 80 tisíc korun a chtěl by se domluvit na střídavé péči. Spor bývalých partnerů se tak stále více odehrává i před zraky veřejnosti. Právě poznámky o práci Lelu evidentně zasáhly. Rozhodla se proto vysvětlit, proč se podobným výzvám směje. „Když mi v živém vysílání řekli, že mám jít do práce, tak jsem se zasmála. Něco vám řeknu. Já sedm let po dobu mateřské pracuji a mám tři děti. Pravidelně každý rok odvádím poctivě daň státu,“ reagovala.

U jednoho vyjádření nezůstala. Vémola zdůraznila, že podle ní pracuje během mateřské přibližně polovina žen, zatímco další finančně podporují jejich partneři a pobírají výživné od státu. Sama se znovu odvolala na to, že sedm let pracuje a platí daně. „Ještě jednou mi někdo řekne, že mám jít do práce. Proto ten můj výsměch,“ dodala.

Její vysvětlení ale kritiku nezastavilo. Část lidí totiž odmítá stavět práci influencerky na stejnou úroveň jako zaměstnání s pevnou pracovní dobou. Influencerka a trenérka vystupující jako Nicky Nellow upozornila, že mnoho matek musí každý den brzy vstávat, docházet do zaměstnání a nemůže si pracovní režim přizpůsobovat podle svých potřeb. Sama uvedla, že se částečně věnuje influencerství, zároveň však vstává v pět ráno, vede osobní tréninky a chodí do běžné práce. Podle ní se tyto dva způsoby práce jednoduše nedají srovnávat.

Podobně reagovala i žena jménem Jitka. Připomněla, že sama pracuje přes dvacet let a také odvádí daně. Za zásadní rozdíl však považuje několikahodinové směny oproti natáčení reklam. Zmínila zkušenosti s desetihodinovými, dvanáctihodinovými i čtrnáctihodinovými pracovními dny a dodala, že nyní pracuje osm hodin.

Další maminka svou kritiku zaměřila přímo na podobu některých internetových spoluprací. Za nesrovnatelné považuje natáčení reklamy na kasino a každodenní režim rodiče, který musí nejprve obstarat děti, odjet do zaměstnání, strávit tam pevně stanovenou dobu a následně děti znovu vyzvednout. Zpochybnila také představu, že by Lela během uplynulých sedmi let pravidelně dojížděla do zaměstnání.

Veřejná část rozvodového konfliktu tak dál nabírá na intenzitě. Místo uklidnění situace přinesla Lelina reakce další kolo ostrých komentářů a spor o to, co lze považovat za práci, se stal vedle samotného výživného dalším tématem celé kauzy.