Herečka Chantal Poullain (70) má za sebou měsíce, které jí obrátily život vzhůru nohama. Od chvíle, kdy se dozvěděla diagnózu rakoviny plic, uplynul téměř rok. Přestože musela projít náročnou léčbou, nepřestala pracovat ani se věnovat projektům, které mají pro ni hlubší smysl. Při posledním veřejném vystoupení navíc bylo patrné příjemné zlepšení.
Jednou z věcí, na které se herečka soustředila i během složitého období, byl charitativní kalendář Proměny. Ten vzniká pravidelně na podporu její nadace Archa Chantal. Ani zdravotní komplikace ji od příprav dalšího ročníku neodradily a projekt se podařilo dokončit.
Tentokrát se však rozhodla pro výraznou změnu vizuálního pojetí. Po třech letech, kdy se při tvorbě pracovalo s barvami a umělou inteligencí, dostala přednost černobílá fotografie. Chantal cítila, že letošní vydání potřebuje především klidnější atmosféru. Věří také, že takové snímky mohou lépe zapadnout do interiéru, přestože zájem byl i o předchozí kalendáře inspirované Disneyho světem.
Před objektiv se postavila také samotná herečka. Společnost jí při fotografování dělal mohutný kůň, z něhož rozhodně neměla obavy. Právě tato zvířata totiž provázejí její život od nejútlejšího věku a dodnes pro ni představují něco velmi osobního.
Ke koním ji přivedl dědeček, který ji údajně poprvé posadil do sedla už v osmi měsících. Později trávila na koňském hřbetě velkou část dětství a dokázala jezdit dokonce bez sedla. Jezdecké zkušenosti využila také při natáčení filmu Šašek a královna. Dnes sice vlastního koně nemá a jezdí jen zřídka, pocit bezpečí, který s těmito zvířaty spojuje, ale nezmizel.
Vedle nového kalendáře se pozornost přirozeně obrátila také k jejímu zdravotnímu stavu. Ještě během srpnového rozhovoru měla Chantal při delším mluvení viditelné potíže s dechem. Nyní však působila mnohem uvolněněji a dokázala hovořit bez výrazného zadýchávání, které ji dříve provázelo.
Sama přiznává, že její přístup k životu se nezakládá na představě, že všechno musí vždy dopadnout dobře. Přijímá i nepříjemné možnosti, ale odmítá dovolit strachu, aby jí vzal radost ze života. I ve chvílích nejistoty se chce soustředit na to, co má smysl, a nepodléhat beznaději.
Důležitou součástí jejího současného života zůstávají rehabilitace. A právě ty podle herečky přinášejí výsledky. Přestože má za sebou těžké období a další vývoj jejího zdraví nelze předjímat, Chantal Poullain dává jasně najevo, že se nechce vzdát práce, svých plánů ani životního elánu.
