Nikola Hezucká mění svůj život po ztrátě Patrika: Její nové rozhodnutí má velmi osobní důvod

Pro Nikolu Hezuckou se blíží mimořádně citlivé období. Od chvíle, kdy přišla o svého manžela, oblíbeného moderátora Patrika Hezuckého (†55), brzy uplyne celý rok. Bolest ze ztráty z jejího života nezmizela, přesto se rozhodla udělat krok, který může mít velký význam nejen pro ni, ale také pro další rodiny procházející podobnou zkušeností.

Nikola se totiž nově stala ambasadorkou Nadačního fondu Vrba. O svém rozhodnutí informovala prostřednictvím sociálních sítí a dala najevo, že nejde jen o další veřejnou aktivitu. S posláním organizace ji spojuje něco, co sama velmi dobře zná. Fond se zaměřuje na pomoc rodinám, kterým zemřel jeden z rodičů. Právě taková životní situace se dotkla i Nikoly a jejího syna. Po Patrikově odchodu museli začít hledat způsob, jak zvládat každodenní život bez člověka, který byl důležitou součástí jejich rodiny.

Nikola otevřeně přiznala, že vyrovnat se s podobnou ztrátou a znovu najít pocit jistoty není vůbec jednoduché. Zároveň si uvědomuje, že stejnou bolest prožívají každý den i lidé, jejichž jména veřejnost nezná. Jejich trápení přitom podle ní není o nic menší jen proto, že se o jejich příbězích nemluví.

Právě tato myšlenka ji přivedla ke spolupráci s Nadačním fondem Vrba. Chce být součástí pomoci těm, kteří se po odchodu maminky nebo tatínka snaží znovu postavit na vlastní nohy. Za důležité považuje také to, aby se o smutku, osamělosti a truchlení mluvilo bez ostychu.

Sama totiž poznala, jak moc člověk v nejtěžších chvílích potřebuje někoho, komu se může svěřit. Po smrti manžela pro ni byl velkou oporou jejich společný syn. Zároveň však nechtěla, aby právě on musel nést tíhu jejího trápení.

O to silněji si uvědomila význam blízkého člověka, který dokáže naslouchat, pochopit bolest a nabídnout rameno ve chvíli, kdy už je všeho příliš. Podobnou podporu by nyní ráda pomohla zprostředkovat také ostatním pozůstalým rodinám.

Blížící se první výročí Patrikova odchodu tak Nikolu zastihne v nové roli. Její rozhodnutí neznamená, že by na milovaného manžela přestala myslet nebo že by smutek nechala za sebou. Rozhodla se však využít vlastní těžkou zkušenost k tomu, aby lidé, kteří procházejí podobnou životní zkouškou, nemuseli zůstávat se svou bolestí sami.