Bořek Slezáček se krátce před volbami pustil do témat, která v Česku vyvolávají silné reakce. Devětapadesátiletý herec, moderátor a hudebník, který se dlouhodobě hlásí k levicovým myšlenkám, mluvil o ekonomických nerovnostech, roli státu, českých umělcích i o tom, co sám označuje za militarizaci společnosti. Rozhovor vyšel 21. září 2026 a právě jeho výroky o armádě následně vyvolaly výraznou veřejnou odezvu.
Velmi tvrdě se vyjádřil například o lidech ze své vlastní branže. Podle Slezáčka si část umělců nechce připustit, jak důležitou roli v jejich fungování hraje stát a veřejné peníze. Připomněl také období covidu, kdy stát kulturnímu sektoru poskytoval podporu. Jeho pohled je přitom součástí širší kritiky ekonomického uspořádání a postavení nejbohatších lidí ve společnosti.
Ještě větší pozornost ale získala část věnovaná armádě. Slezáček řekl, že ho děsí militarizace společnosti, a pozastavoval se nad lidmi, kteří vstupují do aktivních záloh. Kriticky komentoval také situaci, kdy se vojáci z povolání podle jeho názoru stávají výraznými tvářemi liberálního prostředí. Jeho slova o aktivních zálohách později vyvolala i veřejnou polemiku o tom, co lidi ke službě skutečně vede.
V této souvislosti mluvil také o herečce, která vstoupila do aktivních záloh a veřejně hovořila o nutnosti bránit svobodu. Jméno přímo nevyslovil. Původní článek tuto pasáž spojil se Sarah Prachařovou, nelze ji však prezentovat jako výslovné Slezáčkovo jmenování právě jí. Prezidenta Petra Pavla naopak Slezáček kritizoval přímo a použil vůči němu označení odkazující na jeho vojenskou minulost.
Pozornost přitahuje i kontrast mezi současnými výroky Slezáčka a jeho dřívějším veřejným vystupováním se zbraní v rámci propagace zbrojařské firmy, na který upozornil původní text. Jeho současná kritika je ale zaměřena především na to, jaké místo podle něj získávají vojenská témata ve společnosti.
Slezáček se věnoval také Andreji Babišovi. Odmítal přístup, který z něj podle jeho názoru dělá univerzální příčinu problémů české společnosti, a tvrdil, že samotný odpor vůči Babišovi není politickým programem. Babiše přitom popisoval spíše jako důsledek nefunkčnosti systému a upozorňoval, že s politikou jsou propojeni i další velmi bohatí lidé. Širším tématem rozhovoru ostatně byla právě oligarchizace Česka a majetková nerovnost.
Kritický byl rovněž k rozdělení majetku. V rozhovoru zazněl údaj, že jedno procento nejbohatších v Česku vlastní podle některých průzkumů až 36 procent veškerého majetku. Slezáček tuto míru nerovnosti považuje za problém. U státního zadlužování naopak zastává méně odmítavý postoj, pokud vypůjčené prostředky směřují do smysluplných investic. Za slabinu Česka označil nedostatečné budování nové infrastruktury.
Rozhovor tak nezůstal u jedné kontroverzní poznámky. Slezáček v něm spojil svou kritiku kulturního prostředí, ekonomického systému, oligarchů i rostoucího důrazu na obranu a armádu. Největší debatu ale nakonec rozpoutala právě jeho slova o aktivních zálohách a militarizaci společnosti.
