Vtipné příběhy

Promyslel všechno do posledního detailu. Žádné restaurace, žádné davy, žádná velkolepá slova – jen moře, úsvit a ona. Leon dorazil na břeh dříve než obvykle. Mokrý písek mu

Moře bylo ten den šedé a rozzuřené. Vlny duněly jako bubny a vítr šlehal písek přes prázdný břeh. João Pereira, starší rybář z malé brazilské vesnice, se po

Anna pracovala jako veterinářka přes deset let. Během té doby viděla spoustu věcí – psy, kočky, lišky, dokonce i mývala přivezeného z cirkusu. Ale na ten den na

Byla nazývána zázrakem, senzací, „vousatou dámou“, klenotem souboru P. T. Barnuma. Za těmito vznešenými tituly však stála dívka, které byla odepřena šance žít prostý lidský život. Zrození „malého

Míša miloval moře. Každé ráno vybíhal na břeh před všemi ostatními – bosý, s kbelíkem a všudypřítomnou žlutou čepicí. Sbíral kamínky a mušle, stavěl hrady a říkal své

Když moje sedmiletá dcera Kira přinesla domů sklenici s malým šedým hadem, málem jsem vykřikla. „Mami, podívej se!“ řekla radostně a držela sklenici blízko obličeje. „Je opravdu dobrý!

Byl to úplně obyčejný večer. Rodina Kovalevových večeřela – máma, táta a šestiletá Aňa. Venku mrholilo podzimní déšť, vítr šuměl stromy a stíny pouličních lamp tančily v oknech.

Když si rodina Beljajevových pořídila papouška jménem Keša, všichni se smáli: byl vtipný, ale úplně tichý. Celé týdny ani hláska. Ani „Ahoj“, ani „Kešo, hodný kluk“. Jen se

Na jaře jsme se přestěhovali do domu blízko lesa. Ticho, zpěv ptáků, vůně borovic – všechno se zdálo dokonalé. Myslela jsem si, že jsme konečně našli místo, kde

Všechno to začalo, když Lena ztratila svůj prsten. Ne jen tak ledajaký šperk – zásnubní prsten. Tenký, lehce zakřivený, přesně ten, který jí před dvaceti lety dal manžel.